Hobby

Tuláci a lyžaři


Inu, je to dáno povahou člověka. Někdo nedokáže prostě odpočívat jen tak, že si lehne a nic nedělá. Jeho styl odpočinku je takový, že se převlékne do turistického oděvu a vyrazí někam do přírody. A tam si užívá. Někteří lidé se mohou tázat, co si tam vlastně užívá. Kdysi dávno pradávno to byl klid. Dnes už bohužel není. Tedy, pokud neznáte trasy a místa, kde ještě tak nějak jeho zbytky jsou. Druhou skupinu lidí tvoří jiná skupina a to taková, která jede do hor s určitým úmyslem a cílem a tím bývá většinou houbaření nebo lyžování.

běžkaři ve stopě

Jsou samozřejmě i další skupiny, jako třeba paraglidisté, ale těm se zde věnovat nebudeme. Lyžaři možná také mají rádi hory, ale zase si jich tolik neužijí, protože velkou většinu času stráví ve frontě u vleků. Ty je vytáhnou někam na horu a oni se tak po hodině čekání mohou spustit dolů. Tam jsou za deset minut nebo ještě dříve, dle schopností, a pak opět čekají na vlek. Ve výsledku si zalyžují dohromady tak hodinku, nebo dvě, což je stojí zhruba pětistovku, ale oni jsou spokojení a chlubí se v práci, jak si ten víkend krásně užili. Tyto dva národy se nějak moc zrovna nemilují.

lanovka s lyžaři

Lyžaři, konkrétně běžkaři nemají rádi turisti ve své stopě a turisty zase obtěžuje vrcholnou měrou jejich hulákání a nadávky. Jak tomu učinit přítrž, to je ve hvězdách. Ale pokud jsou všichni v rámci možností slušní, obejde se to většinou bez incidentů. Horší to je, pokud se sejdu hlavy prchlivé a duté. To pak i nezřídka dojde na fyzická utkání v pěstním souboji. Je třeba nebádat kdo je ve větším právu, ale prostě se lidsky domluvit. Pokud to jde, vybírat si trasy kam běžkaři nejezdí a ti by zase neměli jezdit tam, kde je spousta lidí a kde nemají určenou trasu. Všechno je pouze a jen o lidech. Když se budeme navzájem tolerovat a k dalšímu jednání přistoupíme slušně, půjde všechno hladce a bez zádrhelů.